Živá voda

Myslím, že nikdo z nás dnes už nepochybuje o tom, že jedním ze zdrojů našeho života je voda. Vždyť i lidské tělo, stejně tak jako naše planeta se skládá přibližně ze sedmdesáti procent z vody.

Voda je nejen dárkyní života, ale i nositelkou informací. Její buňky mají přirozenou schopnost na základě principu rezonance absorbovat informace z okolí a podle toho se přeskupovat a zpětně vyzařovat přesně takovou energii, kterou přijaly. Vědecky tuto skutečnost dokázal Japonec Masaru Emoto, jehož fotografie krystalů vody, které byly ovlivněny působením různých slov či emocí, obletěly doslova celý svět.

Voda plyne od pramene k ústí, vlévá se do moře a znázorňuje tak přirozené plynutí času a běh událostí. Proto k ní naši předkové přistupovali s respektem, úctou a pokorou. Věděli, jak je důležitá, životadárná, chápali ji jako dar. Je to živel, který dokáže hodně dávat, stejně tak ale i brát. I malá říčka, nenápadný potok se může změnit v ničivý živel, který se svou silou nezastaví před žádnou překážkou.

Srdce_ziva_voda

Vodou se neplýtvalovoda se ctila. Tam, kde to podmínky dovolovaly byla také nositelkou práce a obživy. Vzpomeňme třeba na slavné vorařské časy na Sázavě či na Vltavě. Bylo–li sucho a vody tak málo, že nestačila pohánět mlýnská kola, nebylo jak semlít obilí po žních a to přinášelo problémy. Také rybolov či převoznictví byly tradiční živnosti, které byly závislé na stavu vody v řekách.

Vincenz Priessnitz byl v jesenických horách zakladatelem prvního vodoléčebného ústavu na světě. Moc dobře věděl, jak dokáže voda léčit a již tehdy vzrůstající počet pacientů a současný věhlas lázní nesoucích jeho jméno mu dává i v dnešních dnech za pravdu.

Přírodní prameny a studánky byly v dávných dobách jediným zdrojem čisté pitné vody. Bylo tedy třeba je s pečlivostí, zodpovědností a pokorou pravidelně čistit a udržovat. Zejména po dlouhé zimě s příchodem jarního tání, teplého počasí a nadcházející plodné poloviny roku si vodní zdroje zasloužily mimořádnou pozornost. S podporou dávné pověsti, která říká, že kdo studánku vyčistí, přivodí si štěstí, se konaly posvátné obřady na očistu a posvěcení studánek a pramenů na další období.

Svoji historii mají již v předkřesťanské době a ve své téměř původní podobě se i dnes konají na mnoha místech. Když roztál sníh, lidé z vesnice se společně s dětským průvodem vedeným královnou vydal k pramenu či studánce. Za společného zpěvu královna vylila ze džbánku vodu do všech světových stran, aby zahnala „zlé moci a nemoci“. Poté všichni společně očistili vodní zdroj od nečistot, který v něm zima zanechala. A živá voda mohla opět sloužit ke zdraví, léčbě, radosti a užitku.

A jak to máme s vodou, s tím posvátným živlem dnes my? Máme v sobě alespoň kousek úcty a pokory jako dědictví našich předků? Šetříme s každou kapkou a můžeme o té vodě, kterou používáme k běžné spotřebě či k pití mluvit jako o živé vodě?

Kolik je živé vody v kartonech plastových lahví skladovaných v ne vždy vhodných podmínkách? Je správné splachovat toalety pitnou vodou? Kolik drahocenné tekutiny spotřebují naše pračky a myčky?

Koloběh vody v přírodě je neúprosný a někdy zkrátka také musí pršet. Kdo z nás ten déšť vítá s vidinou, že na Zemi bude zase o něco víc vody a kolik z nás je nespokojeno, že už „zase“ prší, i když víme, že vodní deficit se stále zvyšuje.

Najít ve správnou chvíli po putování přírodou pramínek či studánku, je malý zázrak, který osvěží poutníkovo hrdlo i duši. Přejme si, abychom na svých toulkách přírodou byli takových zázraků svědky stále častěji. Národní registr pramenů a studánek v současné době uvádí na 4 100 zdrojů. To je už nadějný počet zdrojů živé vody, která na nás čeká.Ziva_voda

Stačí drobné zamyšlení, malé zastavení. Věnujme pár minut denně té běžné a přitom zázračné a stejně tak nezbytné tekutině, kterou bereme až možná příliš jako samozřejmost. Věříme, že v každé domácnosti se najde alespoň jeden jediný způsob, jak ušetřit. Pro začátek může jít jen o pár kapek a stará moudrost praví, že ve spojení je síla. Stojí za to se alespoň o něco společně pokusit.

Je pak velká šance, že se počet přírodních zdrojů té opravdové, živé vody, bude zvyšovat. A za odměnu nás potěší při toulkách přírodou, které jsou v dnešní rušné době opravdovým balzámem pro naše tělo i duši, potažmo celé lidské zdraví.

 

Autorka: Romana Junková